Blog

Slepičí les je způsob chovu drůbeže, kdy je hejno těsně svázané s ekosystémem celé vaší zahrady. Jinak řečeno, zahrada poskytuje slepicím bezpečný úkryt a velký výběr potravy po větší část roku, pro vás to znamená méně práce, protože celý tento systém může fungovat téměř soběstačně.

Slepičí les jako zdroj potravy

Ve slepičím lese rostou ideálně takové plodiny, která zajistí slepičkám potravu po většinu roku, to znamená, že mají slepičky od jara do zimy ve svém prostoru vždy něco k sezobnutí. Pokud zvolíme správnou kombinaci rostlin, jejich plody dozrávají postupně, stromy, keře a bylinky tvoří jednotlivá patra lesa. Na zemi dostatek hmyzu a pod zemí žížaly a larvy. Třeba takové spadané listí, na kterém je nějaké to zapomenuté ovoce, je živnou půdou pro různé broučky. Slepice se živí plody, semínky, květy, hmyzem, hrabou si v zemi, popelí se a skrz svůj trus vše přírodě vracejí.

Čím více možností svým slepičkám nabídnete, tím spíš bude vaše zahrada udržitelná. Slepice vám pomohou zbavit se škůdců, plevele, kypří půdu, zkrátí vám trávník i bez zahradní sekačky. 

Jaro, léto, podzim, zima

Každé roční období má svá specifika. Na jaře budete chtít možná vysadit na svoji zahradu nějakou novou rostlinu, zasít semínka, která budou postupně klíčit a růst. Asi bude potřeba tyto nové rostliny alespoň ze začátku oplotit, aby dostaly příležitost pořádně zakořenit. Po zimě je na zahradě o zelené krmení trochu nouze, takže je každý lísteček v ohrožení, i takový, kterého by si slepice v období hojnosti ani nevšimly. Zkuste si rostliny co nejvíce předpěstovat mimo zahradu, semínka nemají před slepičkami šanci, mladé křehké rostlinky dostatečně ochraňte pletivem.

V létě vás mohou potrápit vedra, naštěstí les poskytuje tolik potřebný stín. Vzrostlé byliny a keře už nejsou tak náchylné na poškození, přesto si dejte pozor, aby jim slepičky nepodhrabaly kořeny. Občas si svoji zahradu projděte a díry v zemi zasypejte. Některé rostliny můžete obložit kameny, aby kolem nich nebylo možné hrabat.

Pokud nastane v létě nebo jindy období sucha, hmyzu rapidně ubyde, asi nebude k dispozici ani tolik křehkých bylin a plodin. V období vlhka pak slepičky hrabou jako o život, aby si všechno vynahradily.

Na podzim zapojte svoje holky do práce na zahradě. Jestli jste si doteď něco před slepičkami skrývali, rychle to skliďte a nechte je, aby připravily zahradu na zimu.

V zimě může mrznout, ale pokud se mají slepičky kam schovat, když jim bude zima, tak to pro ně není problém. Rostlin ubylo, ale z hromádek mulče se dá vyhrabat ukrytý hmyz. Když se vám budou slepičky celou zimu krásně prohánět po zahradě, na jaře pak máte poctivě pohnojenou půdu připravenou na růst jahod, brambor, rajčat, slunečnice atp.

Celý rok je potřeba zajistit slepičkám čerstvou vodu (v létě na ochlazení, v zimě zase pozor na to, aby jim voda nezamrzla) a v noci bezpečný a neproniknutelný úkryt.

Stačí slepicím pouze slepičí les? Teoreticky ano, ale prakticky doporučujeme slepice přikrmovat. Pokud nedostávají slepičky každý den poctivý přísun zrní nebo šrotu, méně nesou. I tak jsou ale slepičky za každou dobrotu ze slepičího lesa moc vděčné. 

Slepičky v nové zahradě

Pokud s volným výběhem teprve začínáte, zkuste to postupně a pomalu. Sledujte slepičky, jak se na zahradě chovají a podle toho ji přizpůsobte. Jak budou slepičky zahradu poznávat, vy budete zjišťovat, které rostliny jsou vhodné a které třeba už méně funkční. Slepičky by si měly postupně navyknout, že se v horku přemístí do stínu, v případě cizího objektu na obloze (pták/dravec, letadlo) se poběží schovat před potenciálním nebezpečím do úkrytu.

Ochrana před predátory

Slepičí les by měl být oplocený, s kurníkem, do kterého slepice na noc zavřete. Vzrostlé keře a stromy poskytují ochranu před predátory z nebe. Většina slepic si je tohoto nebezpečí dobře vědomá, takže má oči na stopkách, a pokud se na obloze jen něco málo mihne, běží se hned schovat do keře, kurníku nebo pod přístřešek.

Jako ochranu před liškami můžete kolem plotu (ve výšce 15 cm od země 15 cm od plotu) natáhnout elektrický ohradník.

Dobrým hlídačem vašeho hejna může být pes, který je na slepice zvyklý a neublíží jim. Existují určitá plemena, která se na tuto funkci přímo doporučují, když pes vyrůstá se slepicemi od štěněte, bere je jako svoji smečku a dává na ni tím pádem dobrý pozor.

Jaké plemeno slepic?

Důležité je, aby měly slepice zachovanou takzvanou přirozenou shánčivost, tedy byly schopné se samy ve vytvořeném lesíku nakrmit.

Jaké druhy rostlin?

Stromy dávají zahradě jasnou strukturu, jsou nejstálejším prvkem zahrady. Můžou být opadavé i neopadavé, plody ovocných stromů slouží slepičkám jako potrava, stejně tak hmyz, který se nechá zlákat vidinou ovocné hostiny. Pokud nemáte velkou zahradu, můžete zvolit nějakou zakrslou odrůdu.

Příklady stromů: jabloň, hrušeň, meruňka, jeřabina, moruše, rakytník, švestka, třešeň, višeň, mišpule, kdouloň,  jalovec, líska, ořešák, dub, dřezovec

Keře jsou dalším patrem ve vašem slepičím lese. Slouží jako úkryt, přístřešek, můžete jimi svoji zahradu rozčlenit. Z keřů si lehce vytvoříte živý plot. Je dobré kombinovat stálezelené keře s těmi opadavými, aby i v zimě bylo kde se ukrýt. Pozor na keře s mělkými kořeny, slepičky by je mohly svým hrabáním narušit, nebo prostě jen obnažit a kořeny by na slunci uschly. 

Příklady keřů: dřišťál bradavičnatý, dřišťál zimostrázový, dřišťál darwinův, dřišťál juliin, hlošina pichlavá, hlošina úzkolistá, malina, ostružina, muchovník olšolistý, rybíz, josta, temnoplodec černoplodý, černý bez, čimišník stromovitý, šípek, borůvka, zimolez, cesmína ostrolistá, srstka angrešt, hloh, růže svraskalá, hlohyně šarlatová, lýkovec vonný, šeřík obecný, kalina obecná

Bylinky, trvalky i ty jednoleté, tvoří nejnižší patro lesa. Trvalky na zimu částečně odumírají, aby se na jaře zase více rozrostly. Jednoleté bylinky nejsou moc praktické, výhodné jsou ale takové, které mají nějakou speciální vlastnost, že stojí za to je každý rok znovu vysazovat. Bylinky doplní vaši zahradu o další květy, přilákají včelky a jiné opylovače, vybírejte spíše ty odolnější, tedy takové, které se i při poškození a ozobání dokážou brzy zregenerovat. Dobré jsou takové rostliny, které se samy množí a rozsévají, protože dělají práci za vás. Když se brzy z jara objevují první lístky, můžete rostliny preventivně ohradit nějakým plotem nebo pletivem, aby stihly nabrat sílu.

Příklady bylinek: kopřiva, kostival, čekanka obecná, vojtěška, jetel, svízel, šťovík, pampeliška, lichořeřišnice, slunečnice, ptačinec prostřední, len setý, merlík bílý, locika salátová, jitrocel, šrucha zelná, kokoška pastuší tobolka, čirok, šanta kočičí, česnek, levandule, routa vonná, pelyněk pravý

Okrasné trávy mají pěknou texturu a lahodí především vašemu oku. Můžete s nimi ohraničit svoje záhonky nebo cestičky. Trávy slouží jako ochrana jiných rostlin před usilovným slepičím hrabáním.

Příklady okrasných trav: ostřice převislá, liriope spicata, ozdobnice, bambus

Živý mulč je rostlina, která vám pokryje půdu souvislou vrstvou, takže se nemusíte o nic dalšího starat. Zabraňuje erozi a vysychání půdy, můžete s ním zároveň nakládat jako s prvkem, který vaše slepičky na zahradě usměrní. Ve slepičím lese mají největší šanci takové rostliny, které rostou opravdu rychle.

Příklady takových rostlin: tlustonitník klasnatý, plazivá ostružina, skalník

Není zaručené, že všechny zde uvedené rostliny budou vaše slepičky konzumovat, jsou to přeci jen osobnosti, a pokud si něco usmyslí, tak s tím kolikrát nic nenaděláte.

Aby zbylo i něco pro vás

Asi vám už došlo, že pokud chcete mít nějakou úrodu z jedlého lesa i pro sebe, budete si ji muset před slepičkami pečlivě ochránit. Můžete to udělat několika způsoby.

První z možností je úplně oddělit slepičky od části zahrady, kde si necháte místo jen pro svoje plodiny.

Další variantou je mít zahradu natolik velkou a rozmanitou a slepiček v ní mít jen pár, že pak stačí jen oplotit jednotlivé vybrané rostliny v období dozrávání plodů. Rozhodně nic nezkazíte, když si necháte kousek zahrady s možností dočasného oplocení. Tam si budete pěstovat ty nejcitlivější rostliny. Vyplatí se mít na zahradě více plodin, než potřebujete, protože znáte to, na všechny ty dobroty nejste v přírodě nikdy sami.

Třetí přístup je rozdělit si zahradu do sekcí s tím, že svým holkám poskytnete vždy jen jednu sekci, zatímco ty ostatní části zahrady se mezitím ze “slepičího nájezdu” vzpamatují.

Správný nadšenec se naučí se slepičkami pracovat i ke svému prospěchu - například je dobré pustit slepičky pod lísku, kde jsme předtím kypřili zem - slepice vyhrabou larvy, které by jinak způsobily červivost oříšků.

Pozor: Pokud pěstujete plodiny, které jsou nízké nebo rostou přímo na zemi, vždycky je chraňte před slepičkami, aby se vaše budoucí potrava nedostala do styku se slepičími hovínky.

Co dalšího můžete mít ve slepičím lese

Každý další prvek ve vašem slepičím lese bude pro slepičky jako zdroj radosti navíc. Může to být třeba jezírko nebo fontánka jako permanentní zdroj vody.

Slepičky si asi sami najdou místo, kde se budou popelit, ale jestli je chcete nějak navést, můžete jim takové popeliště dopředu připravit. Jednoduchý návod na popeliště je na zemi položená pneumatika vyplněná pískem.

Hmyzí hostinu pro svoje holky vyrobíte tak, že necháte kus dřeva přes noc na zemi, ráno dřevo obrátíte a může se začít hodovat.

Slepičky se rády koukají do zrcadla, takže jestli je chcete trochu zabavit, zkuste jim nějaké pořídit. Nejbezpečnější je nalepovací zrcadlová folie, která se prodává buď jako celý kus, nebo na metry. 

Ve volném výběhu na zahradě budou vaše slepičky šťastnější, než na malém zabahněném plácku. Kur domácí vznikl křížením z kura bankivského, který dodnes běžně žije v lesích jihovýchodní Asie, takže by se dalo říci, že takový les je pro slepici vlastně přirozeným prostředím. Vy nemusíte svým slepicím nabídnout hned neprůchodnou buš, třeba vás ale téma slepičího lesa inspiruje k tomu, abyste přemýšleli o své zahradě i z pohledu svých opeřených přátel. Slunce, čerstvý vzduch a jakákoliv pastva je pro slepice (a tím pádem i pro vás) rozhodně bonus a čím pestřejší nabídka v zahradě je, tím samozřejmě lépe.

Autorka článku: Markéta Nováková, 2019 (zdroj informací: kniha Free-Range Chicken Gardens, zkušenosti kolegů a kolegyň ze Slepice v nouzi)