Zahraniční zkušenosti a rady

Naši britští kolegové z British Hen Welfare Trust se záchraně slepic z velkochovu a následné adopci věnují již od roku 2005. Dokázali úspěšně zachránit přes 800 tisíc nosnic, každý rok je to cca 60 tisíc nosnic.

My se jako iniciativa Slepice v nouzi věnujeme záchraně slepic z velkochovu od roku 2015, takže už jsme také nějaké zkušenosti nabrali. Následující text je takový mix zahraničních a našich zkušeností, který vám pomůže si objasnit, co všechno adopce slepiček z velkochovu obnáší.

O slepičkách z velkochovu

Chov slepic může být výzva a velmi obohacující zkušenost. Opeřené kámošky se stále častěji stávají plnohodnotnými členy domácnosti a získávají si naše srdce stejně, jako si ho už dávno získali kočky a psi.

Se vší tou radostí a novými chovatelskými zkušenostmi přichází ale i zodpovědnost. Každý slepičí chovatel by měl zajistit především to, aby bylo jeho hejno v bezpečí chráněné proti predátory, aby měly slepice kvalitní stravu a stále k dispozici čistou vodu, ale také aby netrpěly nějakým zdravotním problémem.

Zdraví a povaha

Není pravda, že jsou všechny nosnice vyřazené z velkochovu nemocné, právě naopak. Všechny podstoupily jako kuřátka veškerý proces vakcinace a valná většina dospělých slepic je zdravá a dál normálně snáší vejce.

Když si berete k sobě domů slepičky vyřazené z velkochovu, zvlášť poprvé budete asi překvapeni, jak jsou holky opelichané a celkově vypadají trochu přešle. Hodně záleží na typu velkochovu, ze kterého slepice pocházejí. Slepice z klecového chovu bývají celkově spíše apatické a vyčerpanější než z chovu halového. Není divu, strávily dlouhé měsíce v kleci, kde se nemohly pořádně projít, natož popolétnout, ve velkochovu jim uměle prodlužují den, takže slepičky si ani v zimě od snášení neodpočinou, místo pobytu na slunci dostávají krmivo s vitamínem D. Slepice z halové chovu jsou na tom trochu lépe, často ale záleží na konkrétním velkochovu a podmínkách, které v něm panují. Míra opeření souvisí i s ročním obdobím. Slepice chované na vejce jsou takzvané hybridy a jsou to kříženci, kteří snesou většinu vajec hned v prvním roce. Pak je velkochov pošle na jatka a nahradí novými.

Slepičky, které my ve Slepici v nouzi předáváme lidem k adopci, jsou sice na první pohled trochu “oškubané“, ale povětšinou plné síly a života. Z vlastní, ale i cizí zkušenosti víme, že se adoptované slepičky v novém prostředí brzy zorientují, peří jim doroste a tak nějak celkově vykvetou do krásy.

Co je to za divné hřebínky?

Hřebínky na hlavách slepic jsou většinou velké, bledé a spadlé, protože v teplém prostředí haly slouží k regulaci tělesné teploty. Hřebínky se ale díky pobytu venku časem zmenší a zčervenají. Výjimkou jsou slepice, u kterých jsou tyto hřebínky dány geneticky (je to například hybrid Decalb White, mezi námi přezdívaný Elvis).

Jak dlouho s námi slepičky budou?

Nikdo vám nemůže garantovat, jakého věku se adoptované slepice dožijí. Uvádíme, že s vámi můžou žít spokojeně další 1 – 3 roky, někdy i déle. Výjimečně se může stát, že přechod do nového prostředí nezvládnou a zemřou, ale naštěstí je to jen cca 1% všech adoptovaných slepiček (platí pro námi zprostředkovanou adopci slepic z halového chovu ze Zlatníků u Prahy).

Pokud je nějaká slepička zraněná, nebo má nějaký zdravotní problém, nechá si ji naše kolegyně Laďka, která má se slepičkami bohaté zkušenosti, a pokusí se ji vyléčit. Některé slepičí problémy vypadají na první pohled vážně, ale ve většině případů jsou řešitelné, slepičky se zotaví a dál si užívají všech slepičích radovánek.

Jestli jste si adoptovali slepice a vyskytl se nějaký problém, můžete nás kontaktovat buď přes zprávu na facebooku nebo na emailu info@slepicevnouzi.cz, rádi vám poradíme.

Nosnice hybridy

Slepičky chované ke snášení vajec ve velkochovu (tedy nosnice) jsou takzvané hybridy, vznikly křížením několika různých plemen. Brzy zjistíte, že jsou milé, zvídavé a přátelské. Když si na vás zvyknou, budou vám zobat z ruky. Když je necháte, budou za vámi chodit jako pejsci až domů. O tom, kde se vzaly hybridy, si můžete přečíst na našem blogu v článku Hybridy versus čistokrevná plemena slepic.

Bydlení

Ubytování pro slepice můžete vytvořit v kůlně, stodole nebo si můžete koupit či vyrobit samostatný kurník. Nejdůležitější je, aby byly slepičky chráněny před predátory. Pokud je nezabezpečíte, budou stále přitahovat lišky, kuny a další predátory, které vám budou vaše svěřence lovit a odnášet.

Je těžké doporučovat, kolik slepic byste si měli pořídit, většina kurníků má doporučení ohledně počtu ubytovaných kusů. My vždy radíme koupit nebo vyrobit kurník, který pojme více slepic, než se chystáte pořídit. Budete tak mít malou rezervu.

Všechny slepičky by měly být po setmění v kurníku, aby byly v bezpečí, a ráno zase pěkně vypustit do výběhu. Když si adoptujete slepice z klecového nebo halového velkochovu, nemají se zalézáním do kurníku zkušenosti. Ve velkochovu jsou celý den na jednom místě. Pravděpodobně je budete muset naučit, že se mají každý večer do kurníku schovat, aby vám je něco neodneslo. Na hřady je můžete každý večer vysadit, nejspíš si to brzy osvojí a budou si na ně lézt samy.

Krmení

Slepice z velkochovů byly celý svůj život krmeny kompletní suchou směsí pro nosnice, takže je dobré v tom pokračovat, postupně můžete přidávat různé dobroty, ale s pamlsky to nepřehánějte.

Předem namíchané směsi představují plně vyváženou stravu a poskytují všechny živiny, které slepice potřebují. Abyste pomohli svým slepičkám se během prvních týdnů zabydlet, je dobré rozmístit po zemi více krmítek a misek s vodou, aby měli všichni ptáci přístup k potravě a pití. Tak docílíte toho, že i méně dominantní jedinci se k jídlu a pití vždy dostanou a členové hejna nebudou muset o zdroje soupeřit.

Začleňování do hejna

Nové slepičky je dobré držet odděleně od stávající drůbeže alespoň po dobu několika týdnů. Zpočátku mají adoptované slepičky malé sebevědomí a mohlo by dojít k šikaně ze strany původních obyvatelek kurníku. Většina adoptovaných slepiček získá znovu sebedůvěru během pár dní a v průběhu několika týdnů se slepice dostanou do lepší kondice. Pro pohodovější integraci je dobré, když mohou být obě skupiny zpočátku oddělené, ale zároveň na sebe vidět. I tak se ale nevyhnete hašteření a ozobávání při stanovování nové hierarchie. Začlenění do hejna je proces, který není dobré uspěchat.

Zpočátku je vhodnější držet slepičky stranou od kohoutů - alespoň po dobu jednoho měsíce. Kohout by mohl slepice zranit, protože nemají dost síly, aby ho unesly.

Slepice, které jste si vzali domů, se neznají, protože bydlely každá v jiné kleci. Slepice z halového chovu se ale také neznají, protože jsou jich v halách stovky až tisíce, takže nemají možnost se v takovém množství rozeznat. Pro některé chovatele může být stresující své slepice pozorovat, jak si vytvářejí klovací pořádek. Pokud máte problémy s násilím mezi slepicemi, zde jsou nějaké tipy, které můžete vyzkoušet:

• potřete šikanovaným slepicím hřebínky vazelínou, ostatní slepice pak nemohou zobákem hřebínek uchopit
• připravte pro slepice ve výběhu nějaké rozptýlení, třeba hlávky zelí nebo kukuřičné klasy zavěšené těsně nad hlavou
• dostatek zdrojů potravy a vody v kurníku zajistí, že bude mít každá slepice přístup k základním potřebám

Slepice brzy pochopí, že existují zábavnější věci než hádky. Hierarchie by se měla ustálit cca během dvou týdnů.

Podrobnější text na téma slučování hejna najdete v části Začlenění do hejna. Pokud se potýkáte se slepičí agresí, může se hodit článek na blogu Agresivita u slepic.

Ostatní domácí zvířata

Vaše nové slepice budou nejspíš vycházet s většinou vašich zvířat. I tak byste měli být opatrní, když je seznamujete například se psy. Nenechávejte slepice se psem o samotě bez dozoru, dokud se neujistíte, že pes slepicím neublíží.

První den svobody

Když si své holky přivezete domů, dejte je do kurníku. Pokud máte nějaký oplocený výběh, nechte jim dveře z kurníku otevřené, ať si mohou samy vylézt, až to uznají za vhodné. Pokud žádný plot kolem výběhu nemáte, dejte pozor na to, aby se vám slepice neztratily. Bude jim trvat pár dní, než se v novém prostředí zorientují a pochopí, že tohle je jejich nový domov.

Možná budete muset svoje nové slepice naučit, že ráno mají vylézt z kurníku ven a večer se zase pěkně do kurníku schovat. Tohle do té doby neznaly, takže potřebují nějaký čas, aby si na nový režim zvykly. Je potřeba na ně dohlídnout, aby se každý večer do kurníku vrátily a nezůstali spát někde pod širákem.

Nejdřív budou možná spát na zemi, ale zkuste je vždy vysadit na hřady, aby si na hřadování navykly. Za chvíli to pochopí a budou si na hřady lézt samy.

Pravidelná péče o zdravotní stav slepic

Kromě toho, že budou vaše slepice v bezpečí, čistotě a budou dobře krmeny, existují ještě tři věci, které vám zajistí všeobecnou slepičí pohodu.

Odčervení

Slepice doporučujeme odčervovat 2 krát do roka (na jaře a na podzim). Čím a jak odčervit vám poradí veterinář, od něj i přípravek zakoupíte. Není to drahé.

Zbavování parazitů

Nejběžnějším drůbežím parazitem je čmelík kuří. Tento drobounký roztoč se v noci živí slepičí krví a během dne vegetí ve štěrbinách kurníku. Existuje spousta prostředků proti čmelíkům. Čmelíci, stejně jako blechy, se rozšiřují v teplém počasí a během zimních měsíců vymírají. Pokud nejsou slepice s čmelíky léčeny, v extrémních případech může dojít i k úhynu. Poměrně běžné jsou mezi slepicemi také všenky.

Zdravotní prohlídka

Čím lépe znáte své slepice, tím spíše si všimnete, když se s nimi něco děje. Díky pravidelným prohlídkám, které můžete jednoduše provádět i vy sami doma, včas odhalíte problémy, které mohou být v počáteční fázi ještě relativně dobře řešitelné.

(Některé informace byly převzaty od organizace British Hen Welfare Trust)