Velkochovy

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými způsoby chovu nosnic?

Přibližně 67 % komerčních velkochovů v České republice využívá klecovou technologii, což představuje cca 3,5 milionu nosnic zavřených v kleci (*k počátku roku 2020). V roce 1999 přijala Rada EU směrnici 1999/74/ES, která od 1.1.2012 zakazuje chov nosnic v konvenčních bateriových neobohacených klecích ve všech zemích EU. Mimo EU se ale stále běžně používají.

Neobohacené klecové chovy

Neobohacené klecové chovy jsou v ČR od roku 2012 zakázány.

V konvenčních neobohacených klecových chovech jsou nosnice natěsnané v holých klecích s životním prostorem cca formátu papíru A4. Klece jsou uloženy v dlouhých řadách v minimálně třech patrech nad sebou, v tzv. bateriích. Baterie jsou umístěné v halách s umělým intenzivním osvětlením, které svítí až 17 hodin denně, protože světlo podporuje snášení vajec. Zde žijí slepice něco málo přes rok, krmí se medikovanými krmnými směsmi a za celý život nespatří přirozené světlo či trávu. Nemají možnost rozvíjet žádnou ze svých přirozených potřeb, jako je hrabání, klování, hnízdění nebo protřepávání křídel a čištění peří. Po jednom snáškovém období se celá hala vyskladní a slepice se převezou na jatka. Během této manipulace mnohé z nich utrpí zlomeniny kostí, které jsou velmi křehké kvůli nucenému nedostatku pohybu a vyčerpání uměle prodlužovaným snáškovým obdobím.

obohacené klecové chovy

V tzv. obohacených klecích má každá nosnice o 50 cm2 (plocha třech krabiček zápalek) prostoru více oproti klecím neobohaceným. Celkem má pro sebe jedna slepice cca 750 cm2 (krapet větší plocha než je papír A4). Kromě toho je v obohacených klecích malý prostor pro popelení, hnízdění a hřadování. Bohužel jde pouze o "kosmetické" úpravy, které nosnicím nepřinášejí skutečnou změnu k lepšímu. Slepice chodí po drátěné podlážce, hnízdo je jen prostor oddělený plastovým závěsem, slepice má pro sebe pouze 15 cm délky hřadu. V ČR se již nesmí konvenční neobohacené klece používat, "obohacené" klece jsou tu ale stále ve většinovém zastoupení, co se týče způsobu chovu nosnic.

Chovy v halách

Chovy v halách na podestýlce poskytují nosnicím při dobrém managementu "uspokojivé" životní podmínky. Mohou se volněji pohybovat, mohou projevovat přirozené chování jako je hrabání, popelení a obrušování drápů, mohou popolétnout nebo si protáhnout křídla. Mají také k dispozici hřady a snášková hnízda. Množství slepic je max. 9 na m2. Nevýhodou je vysoká koncentrace zvířat v halách bez možnosti pobytu venku. U podestýlkového systému musí být alespoň 1/3 podlahové plochy pokryta podestýlkou.

Existuje i takzvaný voliérový systém, kdy jsou slepice v halách v několika úrovních, hřady i krmítka mohou být v několika patrech, maximálně však ve 4 patrech.

Volné chovy

Chovy s venkovním výběhem se od předchozího typu liší možností pobytu venku, což značně zlepšuje celkovou životní pohodu nosnic (dostanou se na čerstvý vzduch, mají kontakt se zemí a s rostlinami). Na každou slepici je počítáno s min. 4 m2 venkovního výběhu, vnitřní plocha haly není zákonem stanovena., přístup ven musí být během dne neomezený.

Chovy ekologické či bio-chovy jsou z hlediska pohody nosnic nejpříznivější. Chovatelé v takových chovech musí plnit přísné podmínky pro udělení certifikátu Bio ve všech aspektech chovu a podléhají pravidelným kontrolám. Obecně se v ekologických chovech klade důraz na co největší přirozenost života zvířat, nosnice zde mají možnost pobytu ve výběhu (plocha min. 4 m2 na slepici), mohou snášet vejce do hnízda, v halách je podestýlka (max. 6 slepic/ m2) a hřady. Většina krmení pochází z ekologického zemědělství.

Vejce od nosnic jsou značena podle toho, z jakého typu chovu pocházejí. O tom si více přečtete v sekci Nákup správných vajec.